Článek
Fialův kabinet patrně čeká obhajoba vlastní existence před poslanci. Na čtvrtek svolaná mimořádná schůze Sněmovny o bitcoinovém daru pro ministerstvo spravedlnosti byla přerušena. Ve vzduchu ale zůstává hrozba ANO a SPD, že budou chtít jednat o vyslovení nedůvěry a vládu shodit z opozičních lavic. Sněmovna se příští týden schází na další mimořádné schůzi a ve hře je i svolání další právě k hlasování o důvěře kabinetu.
I kdyby sama vláda teoreticky podala svou demisi, na což to nyní nevypadá, nebo by se podařilo hnutí ANO přesvědčit některé koaliční poslance, aby jim pomohli vyslovit vládě nedůvěru, existují tři scénáře, které by dle ústavních expertů mohly následovat.
Pokus o vytvoření nové vlády
Znamenalo by to, že vládní koalice navrhne prezidentovi nového kandidáta na premiéra či premiérku a ten ještě stihne sestavit nový kabinet. Bylo by pak na politické dohodě, zda by šlo o kabinet politický, nebo už jen takzvaně úřednický, což je neformální označení pro vlády, kde nesedí politici, ale spíš úředníci nebo odborníci. Ústava s tímto termínem neoperuje.
Až by prezident vládu jmenoval, musela by si jít ještě pro důvěru Sněmovny. Pokud by ji nezískala, pravděpodobně by již dovládla v demisi do konce volebního období.
Podle expertů na ústavní právo z Masarykovy univerzity v Brně by bylo nejčistším řešením po případném pádu vlády pokusit se sestavit vládu novou. I když do voleb jsou jen čtyři měsíce.
„Výchozí situace je, že máme mít vládu, která má důvěru Poslanecké sněmovny. A priori říci, že máme chvilku do voleb, tak to tak nějak necháme, za mne není transparentní, uvedla pro Novinky ústavní právnička Marie Zámečníková. Nechat vládu v demisi dovládnout na stejném půdorysu do voleb vnímá na hraně ústavnosti.
„Pokud koalice bude nadále disponovat většinou, nedává mi scénář ‚podat demisi a vládnout dále v demisi do voleb‘ politicky smysl,“ říká její kolega Robert Zbíral.
Vedle toho připomíná, že dobrovolná demise by mohla současné koalici otevřít prostor k politické obměně. „To je ale primárně otázka politické strategie, nikoliv ústavního rámce,“ dodal.
Dovládnout v demisi, když „nekradou propisky“
Druhým scénářem je ten, který požaduje hnutí ANO - tedy po případném konci Fialova kabinetu, a to buď dobrovolném nebo vynuceném ztrátou důvěry, by premiér s ministry dovládli do konce volebního období a své agendy by předali až vládě vzniklé po říjnových sněmovních volbách.
Podle poradce prezidenta Petra Pavla, ústavního právníka Jana Kysely, by to nemuselo nutně vadit, pokud nejsou vážné obavy, že vláda bude pokračovat v něčem nekalém. „Tedy jestli nepovažujete ministry za ztělesněné zlo a nemyslíte si, že každý den, který na ministerstvu stráví, je spojený s rizikem, že ukradnou další propisku nebo něco takového,“ řekl Novinkám.
Podle něj je období tak krátké, že je otázka, zda má valný smysl vést jednání o plnohodnotné politické vládě či nějaké úřednické. Připomněl, že vláda vládne zákony, a případná nová vláda ve Sněmovně do konce období už nic neprosadí.
Rozpuštění Sněmovny a rychlejší volby
Třetí variantou, kterou Ústava po pádu vlády skýtá, je rozpuštění Sněmovny a předčasné volby. V současnosti se jedná o variantu vysoce nepravděpodobnou. Obecně se jedná o nástroj nejvyšší nouze, současně by se termín voleb díky blížícímu se konci volebního období posunul jen nepatrně.
O rozpuštění Sněmovny hlasují sami poslanci. Pokud by se tak stalo, prezident by musel vyhlásit nové volby do 60 dní. Nový termín by tak vycházel blízko tomu původnímu. K rozpuštění Sněmovny nemůže dojít v posledních třech měsících volebního období, což ještě nenastalo.
