Článek
„Moje původní vize byla, abychom v roce 2028 postoupili na fotbalové Euro a zároveň přijali euro. Ale to už se určitě nestihne. Nejoptimističtější scénář by byl rok 2029, pokud by s tím příští vláda začala hned po volbách,“ řekl Novinkám Dvořák.
Starostové ve svém programu uvádějí, že „Česká republika zavede euro v nejbližším možném termínu s ohledem na povinné procesy“.
„Do tří měsíců od voleb jmenujeme vládního zmocněnce pro vstup do ERM II a přijetí eura,“ prohlásil. Alespoň dvouleté členství v ERM II neboli v evropském mechanismu směnných kurzů je jedním z kritérií, jejichž splnění je podmínkou pro přijetí země do eurozóny.
Zavedení eura bývalo historicky tématem TOP 09. Poté, co strana vstoupila do koalice Spolu s ODS a KDU-ČSL, jej však musela upozadit. Občanští demokraté i lidovci jsou totiž k jednotné evropské měně opatrnější.
„TOP 09 prosazuje zavedení eura a také současná vláda činila vše, aby podmínky pro zavedení eura byly splněny. Konsolidovaly se veřejné finance, splnili jsme maastrichtská kritéria. Musím ovšem realisticky připomenout, že, aby mohlo být euro zavedeno, je potřeba ještě jedné věci, a to podpory veřejnosti. A ta v Česku výrazně chybí, na rozdíl od zemí, které v poslední době euro zavedly nebo budou zavádět,“ poznamenal místopředseda topky a poslanec Michal Kučera.
Byznys ano, veřejnost ne
Z dubnového průzkumu společnosti PwC CEO Survey vyplynulo, že přijetí jednotné evropské měny si přeje 70 procent ředitelů firem. Tvrdí, že by to na jejich firmu mělo pozitivní vliv.
V loňském průzkumu agentury Median však vyšlo najevo, že dvě třetiny Čechů si myslí, že pro ně přijetí eura nebude prospěšné. O pozitivním dopadu eura byla přesvědčená jen pětina společnosti.
Vláda prozatím rozhodla, že termín pro zavedení jednotné evropské měny v Česku nestanoví, a to na doporučení ministerstva financí i České národní banky.
„Naše vláda zavedla možnost účtovat a také vyplácet mzdy v eurech a firmy na něj postupně přecházejí. Takže k euru směřujeme tak či tak a náš cíl, rok 2030, začíná být stále reálnější,“ dodal Kučera, podle kterého uvnitř KDU-ČSL a ODS debata na toto téma probíhá.
Zmocněnce pro euro chtěl jen STAN
Dvořáka mrzí, že když se ve vládě jednalo o zřízení zmocněnce pro euro, byly ostatní vládní strany proti. „Když jsem zřídil svého zmocněnce pro přijetí eura, tak nás TOP 09 potopila a nechala nás v tom samotné,“ připomněl Dvořák ekonoma Petra Zahradníka, ze kterého po odporu v koalici učinil pouze svého poradce.
Společnou evropskou měnu v současnosti využívá 20 z 27 členských zemí Unie, jako poslední ji zavedlo v roce 2023 Chorvatsko. Česko se k přijetí eura zavázalo při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Smlouva o vstupu ale neobsahuje žádný termín. Z deseti zemí, které stejně jako ČR vstoupily do EU v roce 2004, jich přijalo euro sedm, mimo eurozónu zůstává také Polsko a Maďarsko.
Anketa
Zavedení eura se brání konzervativní část ODS, lidovci i hnutí ANO nebo SPD.
„Nepředpokládám, že bychom měli v programu přijetí eura v příštím volebním období. K takovému kroku je zapotřebí souhlasu většiny občanů a ten v tuto chvíli evidentně není. Já jsem lehce na straně české koruny, ale není to pro mě zase nijak kruciální otázka,“ řekl Novinkám předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
K přijetí jednotné měny naopak opakovaně vyzval prezident Petr Pavel. Argumentuje i tím, že dokud Česko euro nepřijme, bude stát při jednáních zemí eurozóny za zavřenými dveřmi. Ekonomická prosperita Česka je podle prezidenta s Unií natolik provázána, že jiná cesta se v budoucnosti stejně nerýsuje.
Česko loni splnilo čtyři z pěti kritérií pro přijetí eura, tedy podmínku cenové stability, výši úroků státních dluhopisů, výši deficitu veřejných financí i výši státního dluhu.
Nejdřív stejné prostředí, až pak stejná měna, míní ekonom
Ekonom a proděkan Vysoké školy ekonomické Ladislav Mejzlík se však domnívá, že k přijetí eura vede ještě dlouhá cesta. „Pokud nemáme stejné daně, jsou země v Unii nestejnorodé. A přijmout stejnou měnu pro nestejnorodé území je fatální ekonomická chyba,“ řekl Novinkám.
„Jsem pro zavedení eura, ale je potřeba napřed ekonomicky sjednotit prostředí. Podmínky pro ekonomickou stejnorodost už byly popsány v článcích Roberta Mandela, který za to dostal Nobelovu cenu,“ dodal.
Podle Dvořáka ale přínosy eura převažují. „Pokud se dostáváme kvůli USA do situace, že se má Evropa co nejvíce integrovat a držet pohromadě, tak euro je jeden z nejlepších nástrojů, nejen ekonomických, ale i politických,“ uzavřel.
