Článek
„BIS Bezpečnostní radu státu ústy ředitele Michala Koudelky informovala, že případ bitcoinového daru nikdy neřešila, protože nepatří do její zákonné působnosti a ani nebyla žádným z orgánů státu požádána o spolupráci,“ řekl Novinkám mluvčí BIS Ladislav Šticha.
„Případ řeší NCOZ jako podezření z praní špinavých peněz, jedná se tedy o podezření na kriminální čin, což není oblast naší působnosti. Obecně platí, že státní orgány mohou dělat pouze to, co jim ukládá zákon,“ dodal.
Premiér Fiala už v úterý předstoupil před novináře a tvrdil, že okolnosti kolem bitcoinového daru pro ministerstvo spravedlnosti ho vedou k domněnce, že stát mohl být zneužit v souvislosti s mezinárodní kriminalitou. Kvůli tomu následně svolal Bezpečnostní radu státu. Budu se ptát tajných služeb, sliboval energicky.
Po jednání Bezpečnostní rady státu ve středu potvrdil, že se bezpečnostních složek zeptal a že se i bavili o tom, zda a jak jsou schopné řešit nové formy kriminality v kyberprostoru, nebo zda jsou potřeba nějaké úpravy pravidel.
Informovat může jen vrchní žalobce z Olomouce
Výsledkem bylo zveřejněné obecné usnesení o tom, že Bezpečnostní rada státu konstatovala, že každá bezpečnostní složka státu i FAÚ postupovaly podle své zákonné působnosti. A že další informace Fiala nebude sdělovat, protože si právo na informování vyhradil vrchní státní zástupce v Olomouci, který kauzu prověřuje.
Novinky proto oslovily tajné služby se žádostí o informace, jaká je jejich obecná role v případu bitcoinového daru, zda jej monitorovaly ještě před vypuknutím aféry a co reálně mohly říci a řekly premiérovi.
„Nad rámec sdělení pana premiéra po včerejším zasedání Bezpečnostní rady státu nebudeme svou činnost více komentovat,“ uvedl ve čtvrtek mluvčí VZ Jan Pejšek. Obdobná odpověď přišla i od Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), která operuje zejména v zahraničí. „Úřad pro zahraniční styky a informace se veřejně nevyjadřuje ke své činnosti,“ uvedl jeho kancléř Jaroslav Hrbek.
Otázky obdrželo i ministerstvo financí, pod které rezortně spadá Finanční analytický úřad, jenž hlídá, zda nedochází k praní špinavých peněz. To potvrdilo, že se jednání účastnil ředitel FAÚ. „Vzhledem k mlčenlivosti dané zákonem nemůže ministerstvo financí ani FAÚ komentovat konkrétní případy, kterými se FAÚ zabývá,“ uvedla ředitelka mediálního odboru financí Michaela Lagronová.
Současně Novinky oslovily i premiérův aparát, zda je Petr Fiala s tím, co se dozvěděl od tajných služeb spokojen, a zda jednání splnilo jeho očekávání. Do vydání textu neodpověděl.
Sám Pavel Blažek se jednání neúčastnil. „Není členem Bezpečnostní rady státu,“ uvedla mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.
Členy Bezpečnostní rady státu jsou momentálně kromě premiéra i jeho vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), dále pak místopředseda vlády a ministr zdravotnictví z TOP09 Vlastimil Válek, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministr zahraničí Jan Lipavský (nez.), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) a ministr dopravy Martin Kupka.
Bitcoinový dar od odsouzeného provozovatele nelegálního tržiště Tomáše Jiřikovského stál ministra spravedlnosti Pavla Blažka vládní post. Ukázalo se totiž, že nejenže nesedí množství bitcoinů údajně uložených na Jiřikovskému soudem vrácené elektronice, ale že Blažek přijetím daru rozpohyboval další transakce v bitcoinových peněženkách spojených s mezinárodní kriminalitou.
