Článek
Podle studie Národního ústavu pro duševní zdraví z roku 2023 by odborná psychologická pomoc prospěla téměř každému třetímu žákovi základní školy v Česku. Mnoho lidí tak v této souvislosti hovoří o tom, že jsou dnešní děti méně odolné. Mají tedy menší schopnost zvládat zátěž a překonávat překážky či problémy. Ne vždy tomu ale tak musí být.
Podle dětské psycholožky Veroniky Pavlisové z online psychologické poradny Mojra děti v péči psychologů lze dnes velmi zjednodušeně rozdělit do tří skupin:
- První skupina se potýká s výchovnými potížemi, které souvisejí buďto s příliš volnou výchovou, nebo naopak s extrémními požadavky ze strany rodičů.
- Druhá skupina zahrnuje děti s výukovými potížemi způsobenými buď genetickými dispozicemi, nebo nedostatečným zájmem ze strany rodičů.
- Třetí skupina dětí se pak potýká s nadměrným stresem z přemíry kroužků a aktivit, z nároků rodičů nebo vlivem sociálních sítí.
Za sníženou míru odolnosti u dětí může hned několik faktorů. Podle Veroniky Pavliskové svou roli mohou sehrávat i geny. Ale i s tím se dá pracovat a odolnost tréninkem zvyšovat.
„Je ale třeba chápat i kontext: dítě s největší pravděpodobností zdědilo míru odolnosti po jednom ze svých rodičů, který ho zároveň v dětství nejvíce ovlivňuje a rozvíjí v něm způsob zvládání zátěže – jenže podle sebe. Méně odolný rodič proto může svému dítěti pomoci s posilováním odolnosti dost obtížně, protože s tím sám má problém.“
Někteří rodiče by tak potřebovali nejprve pracovat sami se sebou, aby dokázali posilovat odolnost svých dětí, a je dobré na to brát ohled.
Podle psycholožky Šárky Mikové, autorky knihy Milovat nestačí, je důležité, aby rodiče pro své děti vytvářeli láskyplné prostředí, ale to neznamená, že budou svému dítěti neustále umetat cestičku.
ProŽeny.cz
„Dítě musí zažívat frustrace a určité nepohodlí. Musí jít ale o tzv. snesitelný, nikoliv toxický stres. Pokud to rodiče neodhadnou, dítě bude vůči stresu naopak zranitelnější,“ vysvětluje.
Snesitelný stres je takový, který dítě zažívá občas a který trvá krátce. Dítě se po něm dokáže, většinou s podporou dospělého, uklidnit a nezanechává šrámy na jeho sebehodnotě.
Oproti tomu toxický stres je takový, který je naprosto nepředvídatelný, vyvolává intenzivní reakci nebo se děje opakovaně či dlouhodobě. A to především, když dítě nemá podporu dospělého.
Povinnosti coby cesta k odolnosti
Pro mnoho rodičů je dnes velmi těžké najít správný způsob, jak mezi všemi požadavky dnešní doby balancovat a děti vychovávat. Často se pak stane, že v dobré víře udělat pro dítě to nejlepší, ochránit ho před vším zlým a negativním, jeho odolnost spíš oslabují, než posilují.
S posilováním odolnosti je dobré začít už kolem třetího nebo čtvrtého roku dítěte. Mělo by dostat nějaké úkoly, za které ponese odpovědnost. Tím rodiče budou tou nejpřirozenější cestou posilovat jeho zdravé sebevědomí a důvěru v jeho schopnosti. Ve čtyřech letech dítě zvládne třeba připravit příbory nebo uklidit si talíř a hrnek po jídle; v sedmi letech si může samo chystat aktovku do školy nebo zajít na drobný nákup – rodiče mohou počkat před obchodem.
„Jde o to, aby dítě s postupem věku dostávalo od rodičů stále větší důvěru, co všechno zvládne samo. A právě s tím mají dnešní rodiče často problém. Chtějí dětem co nejvíce pomáhat a neuvědomují si, že přemíra pomáhání škodí a ničí dětskou důvěru ve vlastní schopnosti,“ varuje Veronika Pavlisková.
Každý rodič má samozřejmě právo vychovávat své dítě podle hodnot, které uznává. „Pokud ale chceme, aby dítě co nejlépe obstálo v životě, musíme pamatovat na to, že život není jen rodinný mikrosvět, ale že se každý musí vyrovnávat i s nároky okolního světa a společnosti,“ upozorňuje na Šance dětem psycholožka Milena Nováková.
Jak podle Mileny Novákové rozvíjet psychickou odolnost dítěte
1. Dopřát dítěti pocit kontroly a vlastního vlivu a aktivity v nejrůznějších situacích. To znamená, že dovolíme dítěti, aby mohlo ovlivňovat svět kolem sebe a pozorovat, co se děje, když něco udělá. Konkrétně jde o to, nechat dítě zkoušet věci samo a nedělat všechno za něj, dávat mu na výběr mezi různými variantami a zapojit ho do rozhodování o různých, třeba i rodinných věcech. I když máte pocit, že dítě je ještě na něco moc malé, nechte ho, ať vyjádří své přání, ať vyzkouší i to, o čem si myslíte, že to neumí.
2. Umožnit dítěti, aby porozumělo situaci a dění okolo něj. Pro pocit bezpečí dítěte je velmi důležité, aby chápalo, co se kolem něj děje. Proto je potřeba, abyste mu přiměřeně jeho věku věci vysvětlovali a byli trpěliví, když vám klade otázky. I když to někdy zní tak, že se dítě ptá na zbytečnosti, věřte tomu, že je to pro něj opravdu důležité a pomáhá mu to cítit se ve světě dobře.
3. Zprostředkovat dítěti poznání smyslu činností. Dítě potřebuje vidět a znát smysl toho, k čemu ho vedeme, co po něm chceme a co společně děláme. Nestačí dítěti něco nařídit nebo ho o něco požádat. Je potřeba mu vysvětlit, proč má dělat to či ono, k čemu je to dobré a případně, co se bude dít, když to neudělá. Opět mu to pomáhá k pocitu bezpečí a jistoty tím, že zjišťuje, že svět má nějaký řád, nějaká pravidla a to, co se děje a co lidé dělají, dává nějaký smysl. Dítě postupně poznává, že všechno se děje z nějakého důvodu, vnímá příčinu a následek a lépe tak chápe i předvídá, co se kolem něj děje.
4. Pomáhat dítěti zažívat úspěch. Zážitek úspěchu v něčem, co dělá dítě samostatně, je velmi podstatný pro rozvoj zdravého sebevědomí, motivace, vůle a aktivity, tedy i psychické odolnosti. I když je vaše dítě třeba méně nadané nebo nějak handicapované, pomozte mu tím, že pro něj najdete takové činnosti, ve kterých úspěch může zažít. Nemá smysl dítě podceňovat a dávat mu příliš lehké úkoly, ale stejně tak není dobré ho přetěžovat a chtít po něm něco, čeho z nějakého důvodu nemůže být schopné. Přijměte své dítě takové, jaké je, s jeho dovednostmi i slabými místy, tím mu nejvíc pomůžete k tomu, aby se rozvíjelo, zlepšovalo a obstálo v životě co nejlépe.
Zdroj: Šance dětem
Poptávka po dětských psycholozích výrazně převyšuje jejich nabídku
V okamžiku, kdy už nastane problém, je pomoc odborníků stěžejní. Pomoc dětských psychologů ale může hrát velmi důležitou roli i v prevenci. Bohužel čekací lhůty na dětské psychology jsou dnes v řádech měsíců. Jejich množství tak nedokáže uspokojit poptávku.
Problém se snaží řešit ministerstvo školství, které navyšuje počty studentů psychologie na vysokých školách, ale i zdravotní pojišťovny, které zvyšují příspěvky na psychologickou pomoc. Kromě klasických terapií přispívají svým klientům i na online psychologickou pomoc, která je výrazně rychlejší a dostupnější.
„V letošním roce jsme navýšili příspěvek na psychologickou pomoc na 5000 Kč za rok, který lze využít jak v online, tak prezenční formě. Každý pojištěnec od 7 let věku má tak nárok až na 10 půlhodinových online konzultací s psychologem, které mu zpětně proplatíme,“ vysvětluje Ivo Čelechovský ze zdravotní pojišťovny RBP.
Ještě důležitější než léčba je ale prevence – tedy posilování psychické odolnosti. Zde sehrávají důležitou roli rodiče, ale i školy.
„Předcházet psychickým problémům může pomoci i projekt Dny zdraví s Mojráčkem, který startuje teď v květnu. Jde o program pro žáky prvního stupně, kdy do škol přijíždí dětská psycholožka a formou povídání a her s dětmi pracuje. Program je pro školy zdarma, navíc si mohou vybrat jeho konkrétní zaměření podle potřeb svých žáků,“ dodává Ivo Čelechovský.
S podporou odolnosti dítěte mohou pomoci i učitelé, když budou vytvářet podporující prostředí pro různé typy dětí. „Velmi důležité ale je, aby rodiče vnímali učitele nikoliv jako protivníka, ale jako spojence,“ uzavírá učitelka Kateřina Helisová.
