Po odkvětu nastává správný čas prořezat zjara kvetoucí keře

Své chvíle slávy mají v tomto období za sebou už oblíbené forzýtie (forsythia) neboli zlatice i štědřenec odvislý (laburnum anagyroides), jinak zvaný zlatý déšť, jenž dorůstá výšky až 5 metrů a pyšní se hrozny zlatožlutých květů. Na první pohled trochu nenápadný kdoulovec (chaenomeles) na jaře zdobí skvostné květy lososové nebo oranžové barvy.

Mnoho zahrad se rovněž zjara pyšní nádherně rozkvetlými rododendrony čili pěnišníky (rhododendron) a azalkami nebo skromnějšími dříny obecnými (cornus mas) s malými žlutými kvítky. A samozřejmě odkvetly či někde snad ještě odkvétají šeříky (syringa), ať už růžové, fialové, či bílé.

Tím samozřejmě výčet na jaře kvetoucích keřů ještě zdaleka nekončí. V následujících řádcích se ale budeme věnovat radám ohledně správného řezu právě jim. Stálezelené keře vyžadují specifický přístup, ale některé z nich, jako rododendrony, snášejí i hlubší řez po odkvětu, o nich se proto ještě zmíníme.

Nově vysazené opadavé keře stačí pouze mírně prořezat a lehce tvarovat. Přerostlé keře ovšem vyžadují mnohem radikálnější zásah, aby se obnovily a omladily. Proto nejsnazší cestou, jak opadavé keře udržet v dokonalé formě, je nikdy nezapomenout na jejich pozdně jarní prořez. Věnovat mu chvíli času se rozhodně vyplatí. Nenechte je přerůst.

Raně kvetoucí keře se prořezávají co nejdříve po odkvětu. V závislosti na tom, kdy keř odkvetl, nastává vhodná doba v širokém časovém rozpětí přes celé jarní období až do začátku léta.

Tyto keře obvykle kvetou na výhonech vyrostlých během předchozího roku. Prořezáním bezprostředně po odkvětu tedy poskytnete keři maximální čas na to, aby se na nich v průběhu léta dobře vyvinuly nové mladé výhonky, které před zimou dostatečně zesílí a mrazy je tak nepoškodí. V příštím roce vám zajistí dostatečný příval květů.

Požadavky na prořezávání závisí na druhu keře, ale všechny raně kvetoucí keře bez rozdílu rozhodně potřebují pravidelné odstraňování poškozeného, ​​nemocného nebo odumřelého dřeva a také křížících se větví.

Odřízněte proto všechny poškozené nebo odumřelé výhonky v místě, kde se oddělují od zdravého dřeva nebo na úrovni země. Tam, kde vyrostlo mnoho výhonků, odstraňte některé až na úrovni země, aby keř zůstal otevřený, dostatečně prosvětlený a mezi větvičkami mohl dostatečně proudit vzduch a zabránilo se také celkovému přetížení.

Nakonec odstraňte všechny slabé a vřetenovité větvičky až k místu, ze kterého vyrůstají, nebo až po úroveň země, aby rostlina soustředila své zdroje na nejsilnější výhonky, které ponesou nejlepší květy.

Potom pokračujte v prořezávání v závislosti na druhu keře. Časně kvetoucí opadavé keře se podle načasování a typu prořezávání dají rozdělit zhruba do tří skupin:

První skupinou jsou opadavé keře s květy na silných mladých výhonech, sem patří například již zmíněné forzýtie a štědřenec, ale také pustoryl (philadelphus), kterému se také někdy říká nepravý jasmín, a rovněž tak vajgélie bohatokvětá (weigela floribunda).

Jejich odkvetlé výhonky zastřihněte až na úroveň silných mladých výhonků. Každý rok zastřihněte až 20 procent stárnoucích výhonků blízko základny keře, ten si pak uchová tvar, provzdušněnost a sílu napře do nejlepších výhonků.

Druhou skupinu tvoří opadavé keře, které vytvářejí nové květy od úrovně země nebo v její těsné blízkosti. Sem patří v úvodu zmíněný kdoulovec, jenž kvete převážně na krátkých postranních výhonech blízko hlavních větví, tedy spíš nízko, a také azalky. Těm se květy tvoří blízko starších částí keře, často níž. Tvarovat je lze lehce po odkvětu, ale většinou nepotřebují zásadní řez. Také sem řadíme dřín obecný, který kvete brzy na jaře žlutě, květy se objevují na krátkých postranních výhonech. I u něj postačí mírný řez po odkvětu.

Dalším příkladem je zákula japonská (kerria japonica) se žlutými květy nebo také neilie příbuzná (neillia affinis). Odstraňte jejich odkvetlé části až po silné boční výhonky. Každý rok seřízněte jeden ze tří výhonů až na úroveň země.

Do třetice jsou to keře, které velmi dobře reagují na opravdu důkladný prořez hned po odkvětu. Libují si v něm rododendrony a šeříky. Patří sem ovšem i mandloň trojlaločná (prunus triloba), která uchvacuje nádhernými růžovými plnými květy. Zastřihněte u těchto keřů a stromků všechny výhony, jež jsou blízko základny. Zdá se vám to příliš radikální? Napřesrok se ukáže, že je to tak správně.

Po prořezání keře vždy pohnojte a mulčujte půdu kolem nich. Pomůžete tím zadržet vlhkost v půdě, což keřům prospěje. Budou mít dostatek vláhy i během sušších období.

Při prořezávání si také pozorně všímejte různých problémů, kterými mohou keře trpět. Například jde o bakteriální rakovinu, krvácení z provedených řezů, výskyt hub nebo korálové skvrnitosti, vadnutí. Takto postižené keře mohou vyžadovat další ošetření.

Problémem může být i to, že keř nekvete vůbec nebo jenom minimálně – právě to mohou způsobit chyby v prořezávání.